okolí




Vítáme Vás na nových stránkách Společenství vlastníků jednotek bytového domu Chudenická 1063 - 1068, Praha 10, se sídlem Chudenická 1065, Praha 10, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl S, vložka 9071, IČ 28410475

Zásady pro vyúčtování nájemného, příspěvku vlastníka a záloh na ceny služeb

Preambule

Zásady pro vyúčtování nájemného, příspěvku vlastníka a záloh na ceny služeb vycházejí z následujících právních předpisů:
- zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
- vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 224/2001 Sb.,
- vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb.,
- vyhlášky Ministerstva financí č. 85/1997 Sb.,
- dalších právních a technických norem, které se k problematice bydlení a služeb vztahují.

Čl. 1

Vymezení některých pojmů uváděných v těchto zásadách

1. Užitkovou plochou bytu dle § 2 odst. 1 vyhl. MF č. 85/1997 Sb. (zkr. UP) se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů. Tato užitková plocha se upraví dle § 4 výnosu FMF č. 78/1991 Sb. o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu o:
a) 60 % plochy lodžie zčásti zapuštěné,
b) 55 % plochy lodžie zcela předsunuté,
c) 50 % plochy lodžie zcela zapuštěné,
d) 30 % plochy balkonu,
e) 15 % plochy terasy
2. Podlahovou plochou bytu podle § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů - dále jen zákona č. 72/1994 Sb. (zkr. PP1) se rozumí podlahová plocha všech místností bytu včetně místností, které tvoří příslušenství bytu.
3. Podlahovou plochou bytu podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. přílohy č. 1 části A odst. 2 písm. c) (zkr. PP2) se rozumí podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkonů, lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. U nebytového prostoru je podlahovou plochou podlahová plocha přepočtená dle koeficientů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb., a to části A pro rozúčtování nákladů na vytápění a části B pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody (tzv. započitatelná podlahová plocha).
4. Zúčtovacím obdobím se rozumí kalendářní rok, tj. období od 1.1. do 31.12.
5. Zúčtovací jednotkou podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. (zkr. ZJ) je objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
6. Dům je budova, která je ve vlastnictví, resp. spoluvlastnictví družstva, jejíž výstavba byla samostatně financována.

Čl. 2

Rozdělení skutečných nákladů domu

1. Souhrn skutečných nákladů domu za příslušné zúčtovací období zahrnuje jak náklady společné pro vlastníky všech bytů v domě, tak náklady připadající pouze na byty ve vlastnictví družstva.
2. Souhrn skutečných nákladů domu za příslušné zúčtovací období společných pro vlastníky všech bytů v domě se rozdělí poměrem spoluvlastnických podílů (podle podlahové plochy dle zákona č. 72/1994 Sb.) na podíl nákladů připadající na část ve vlastnictví družstva a na podíl nákladů připadající na část ve vlastnictví vlastníků (kromě nákladů na teplo, teplou a studenou vodu a nákladů na "ostatní služby" - viz čl. 6 těchto zásad a dále kromě nákladů, které přísluší pouze bytům ve vlastnictví družstva).

Čl. 3

Vyúčtování nájemného

Rozdíl mezi předpisem plateb jednotlivých položek nájemného na příslušné zúčtovací období a jejich skutečnými náklady připadajícími na část ve vlastnictví družstva, sníženými o zdaněné příjmy z domu připadající na část ve vlastnictví družstva, se vyúčtuje na jednotlivé byty dle stejných kritérií, jak byl stanoven jejich předpis, kromě dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu a příspěvku na správu družstva - viz čl. 5 těchto Zásad.

Čl. 4

Vyúčtování příspěvku vlastníka

Rozdíl mezi předpisem příspěvku vlastníka na příslušné zúčtovací období a skutečnými náklady, připadající na část domu ve vlastnictví vlastníků za toto období, se vyúčtuje s jednotlivými vlastníky dle pravidel uvedených v části F "Prohlášení vlastníka", resp. dle Smlouvy o správě společných částí domu, tj. poměrem spoluvlastnických podílů, kromě dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu a příspěvku správci domu - viz čl. 5 těchto Zásad.

Čl. 5

Vyúčtování dlouhodobé zálohy, příspěvku na správu družstva, resp. příspěvku správci domu

Dlouhodobá záloha se nevyúčtovává ročně, její zůstatek se převádí do dalších účetních období. K vyúčtování dlouhodobé zálohy dochází při změně správce domu a dále v případě jejího přečerpání k 31.12. běžného roku. Družstvo (správce) je povinno informovat nájemce (vlastníka) o zůstatku této zálohy k 31.12. běžného roku v souhrnu za dům, a to v termínu do 30.6. následujícího roku.
Příspěvek na správu družstva, resp. správci domu není stanoven jako zálohová platba, ale je přesně určen pevnou částkou na jednotku. Příspěvek na správu družstva, resp. správci domu se nevyúčtovává.

Čl. 6

Vyúčtování záloh na ceny služeb

1. Základní ustanovení
a) Tento článek upravuje jednotný postup při vyúčtování skutečných nákladů zúčtovací jednotky (dále jen ZJ), vynaložených na poskytované služby pro družstevní byt (byt ve vlastnictví), garáž, ateliér a pronajatý nebytový prostor (dále jen NP), tedy na dodávku tepelné energie pro vytápění, dodávku teplé užitkové vody (dále jen TUV) a studené vody (dále jen SV) a ostatní služby v domech ve vlastnictví (správě) družstva.
b) Skutečnými náklady vynaloženými na příslušné služby se rozumí součet nákladů zaúčtovaný na příslušný účet ZJ v zúčtovacím období podle platných předpisů. Do nákladů za zúčtovací období je možno převést i náklady vztahující se k tomuto období, byly-li fakturovány do jednoho měsíce po skončení zúčtovacího období a náklady dle odst. 4 článku 7 těchto Zásad. Celkové náklady se sledují a účtují na oddělených účtech zvlášť pro byty a zvlášť pro NP.
c) Není-li byt přidělen, zahrnují se náklady připadající na tento byt do nákladů střediska správa družstva. Není-li NP pronajat, zahrnují se náklady připadající na tento NP do nákladů společných pro vlastníky všech bytů.
2. Rozúčtování nákladů na dodávku tepelné energie pro vytápění a ohřev TUV v bytech, resp. NP
a) Náklady na dodávku tepelné energie pro vytápění a ohřev TUV tvoří skutečné náklady ve smyslu odst. 1 písm. b). Jedná se o případy ZJ napojených na vlastní kotelny družstva, či případ, kdy dodavatel tepla fakturuje dodávku tepelné energie pro vytápění a ohřev TUV společně.
b) Skutečné náklady se rozdělí v poměru 60 % na vytápění a 40 % na ohřev TUV.
c) Část nákladů připadající na vytápění se dále rozúčtuje na jednotlivé byty, resp. NP podle odst. 3 písm. b), příp. písm. c).
d) Část nákladů připadajících na ohřev TUV se dále rozúčtuje na jednotlivé byty, resp. NP podle odst. 5 písm. ba), bb), bc).
3. Rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění v bytech resp. NP
a) Náklady na dodávku tepelné energie pro vytápění tvoří skutečné náklady ve smyslu odst. 1 písm. b), pokud není dle odst. 2 písm. a), b) stanoveno jinak.
b) U ZJ, kde u spotřebitelů nejsou instalovány indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění (dále jen indikátory), se skutečné náklady na tepelnou energii pro vytápění rozdělí mezi jednotlivé byty, resp. NP v poměru podle podlahových ploch bytů, resp. podlahových ploch NP.
c) U ZJ, kde u spotřebitelů jsou na jednotlivých otopných tělesech instalovány indikátory, se postupuje následným způsobem:
ca) Náklady na tepelnou energii pro vytápění se rozdělí na složku základní ve výši 40 % a složku spotřební ve výši 60 %. Jiné rozdělení na základní a spotřební složku v rozmezí daném vyhláškou č. 372/2001 Sb. je možno použít pouze na základě písemného souhlasu nadpoloviční většiny nájemců (vlastníků) bytů v dané ZJ.
cb) Základní složka se mezi jednotlivé byty, resp. NP rozdělí v poměru podle podlahových ploch bytů, resp. podlahových ploch NP.
cc) Spotřební složka se mezi jednotlivé byty, resp. NP rozdělí úměrně výši náměrů indikátorů s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
d) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1m2 podlahové plochy bytů, resp. podlahové plochy NP nesmí překročit hodnotu 40 % oproti průměru ZJ v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustného rozdílu, provede se úprava výpočtové metody uvedené v odst. 3 písm. cc).
4. Rozúčtování nákladů na dodávku TUV ze společné přípravny pro více ZJ v případech, kdy na společnou přípravnu nejsou napojeny ZJ cizích subjektů
a) Zúčtovacím místem dodávky teplé užitkové vody je její společná přípravna pro více ZJ.
b) Náklady na přípravu a dodávku TUV v zúčtovacím místě zahrnují platby, které byly vynaloženy k zajištění dodávky do všech ZJ v cenách sjednaných ve smlouvě podle platných cenových předpisů.
c) V průběhu zúčtovacího období se náklady na dodávku TUV rozúčtovávají na jednotlivé ZJ zálohově podle podlahových ploch jednotlivých ZJ. Po skončení zúčtovacího období se postupuje následným způsobem:
ca) Celkové náklady na tepelnou energii pro ohřev TUV za zúčtovací místo se rozdělí na složku základní ve výši 30 % a složku spotřební ve výši 70 %.
cb) Základní se rozúčtuje na jednotlivé ZJ v poměru podlahových ploch jednotlivých ZJ.
cc) Spotřební složka nákladů na tepelnou energii pro ohřev TUV a celkové náklady na dodávku studené vody použité pro přípravu TUV za zúčtovací místo se rozúčtuje na jednotlivé ZJ v poměru součtu objemových jednotek naměřených na vodoměrech TUV jednotlivých ZJ.
d) Jsou-li výsledky měření na základě jeho vyhodnocení nevěrohodné, rozdělí se spotřební složka nákladů podle podlahové plochy. Za nevěrohodné pro tyto účely se považují takové výsledky měření, když se součty údajů z měření ze všech ZJ podle písm. cc) liší od údaje měřícího zařízení ve společné přípravně TUV o více než 15 % za předpokladu, že měřící zařízení v přípravně měří s přesností stanovenou zvláštním předpisem.
5. Rozúčtování nákladů na dodávku tepelné energie pro ohřev teplé užitkové vody (TUV)
a) Náklady na dodávku tepelné energie pro ohřev TUV tvoří skutečné náklady ve smyslu odst. 1 písm. b), pokud není dle odst. 2 písm. a), b) stanoveno jinak.
b) Rozúčtování skutečných nákladů na dodávku tepelné energie pro ohřev TUV na jednotlivé byty, resp. NP se v rámci ZJ provádí následujícím způsobem:
ba) Náklady na teplo pro ohřev TUV se rozdělí na složku základní ve výši 30 % a složku spotřební ve výši 70 %.
bb) Základní složka se rozúčtuje na jednotlivé byty, resp. NP v poměru podlahových ploch bytů, resp. podlahových ploch NP.
bc) Spotřební složka se rozúčtuje na jednotlivé byty, resp. NP v poměru objemových jednotek naměřených na vodoměrech TUV jednotlivých bytů, resp. NP.
6. Rozúčtování nákladů na dodávku studené vody použité pro přípravu TUV
a) Náklady na dodávku studené vody pro přípravu TUV tvoří skutečné náklady ve smyslu odst. 1 písm. b).
b) Rozúčtování skutečných nákladů na dodávku studené vody použité pro přípravu TUV na jednotlivé byty, resp. NP se v rámci ZJ provádí v poměru objemových jednotek naměřených na vodoměrech TUV v jednotlivých bytech, resp. NP.
7. Rozúčtování nákladů na dodávku studené vody (SV)
a) Náklady na dodávku SV tvoří skutečné náklady ve smyslu odst. 1 písm. b).
b) U ZJ, u nichž je dodávka SV do systémů SV a TUV měřena jedním fakturačním vodoměrem, se skutečné náklady na dodávku SV rozdělí v poměru 60 % (dodávka SV) a 40 % (dodávka studené vody pro přípravu TUV). U ZJ s vlastními kotelnami, u nichž jsou instalovány podružné vodoměry na vstupu do ohřívačů TUV, se náklady na dodávku studené vody pro přípravu TUV stanoví podle údajů těchto podružných vodoměrů. Náklady na dodávku SV se stanoví jako rozdíl mezi náklady na fakturačním vodoměru a zjištěnými náklady na dodávku studené vody pro přípravu TUV, u ZJ Na Topolce 917 a 918 jsou takto vypočtené náklady nákladem na dodávku SV domu Na Topolce 918.
c) Rozúčtování skutečných nákladů na dodávku SV na jednotlivé byty, resp. NP se v rámci ZJ provádí v poměru objemových jednotek naměřených na vodoměrech SV v jednotlivých bytech, resp. NP.
8. Náhradní způsob stanovení výše spotřební složky nákladů na tepelnou energii pro vytápění
a) Náhradní způsob stanovení výše spotřební složky nákladů na tepelnou energii pro vytápění v bytech a NP ke konci zúčtovacího období se provede v případech, kdy v rámci ZJ bylo měřeno a:
aa) nájemce (vlastník) neumožnil přes opakované prokazatelné upozornění provést odečet indikátorů
ab) v průběhu zúčtovacího období došlo nájemcem (vlastníkem) k nezaviněné poruše indikátoru
ac) v průběhu zúčtovacího období došlo k násilnému poškození indikátoru, byly porušeny plomby na indikátoru nebo ho nájemce (vlastník) ovlivnil
ad) nájemce (vlastník) neumožnil nebo odmítl montáž indikátoru
b) Při náhradním způsobu stanovení výše spotřební složky nákladů na tepelnou energii pro vytápění se postupuje následně:
ba) v případech uvedených v odst. 8 písm. aa), ac), ad) se stanoví spotřební složka připadající na 1 m2 podlahové plochy bytu (místnosti) bez měření jako 1,6násobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy ZJ.
bb) v případě uvedeném v odst. 8 písm. ab) se stanoví spotřební složka připadající na byt (místnost) bez měření podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
c) Při obnovení odečtu indikátoru se v odečítaném zúčtovacím období postupuje následným způsobem:
ca) od stavu indikátoru se odečte spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 podlahové plochy ZJ bez zvýšení uvedeného v odst. 8 písm. ba).
cb) u indikátorů, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy ZJ v daném zúčtovacím období.
9. Náhradní způsob stanovení výše spotřební složky nákladů na ohřev TUV
a) Náhradní způsob stanovení spotřební složky nákladů na dodávku tepelné energie pro ohřev TUV v bytech a NP ke konci zúčtovacího období se provede v případech, kdy v rámci ZJ bylo měřeno a:
aa) nájemce (vlastník) neumožnil přes opakované prokazatelné upozornění provést odečet vodoměrů a nenahlásil jejich stav způsobem uvedeným v odst. 11 písm. e)
ab) v průběhu zúčtovacího období došlo k poruše vodoměru a nájemce (vlastník) tuto skutečnost nahlásil a jeho výměna byla provedena v průběhu zúčtovacího období (neměřeno po zjištěnou část zúčtovacího období)
ac) v průběhu zúčtovacího období došlo k násilnému poškození vodoměrů, byly porušeny plomby na vodoměrech (neměřeno po nezjištěnou část zúčtovacího období) nebo je nájemce (vlastník) ovlivnil
ad) při odečtu vodoměru zjištěna porucha vodoměru a nájemce (vlastník) tuto skutečnost nenahlásil (neměřeno po nezjištěnou část zúčtovacího období)
ae) nájemce (vlastník) neumožnil nebo odmítl montáž vodoměrů (neměřeno po celé zúčtovací období)
b) Při náhradním způsobu stanovení výše spotřební složky nákladů na ohřev TUV se u bytů postupuje následně:
ba) v případech uvedených v odst. 9 písm. aa), ac), ae) se stanoví spotřební složka nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy bytu bez měření jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy ZJ
bb) v případě uvedeném v odst. 9 písm. ad) se stanoví spotřební složka nákladů připadající na byt bez měření podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
bc) v případě uvedeném v odst. 9 písm. ab), kdy porucha vodoměru byla zjištěna v N-tém měsíci zúčtovacího období, se spotřební složka nákladů stanoví jako náhradní spotřeba dle odst. 9 písm. bb) x N/12 + spotřební složka nákladů zjištěná dle údajů na novém vodoměru do konce zúčtovacího období (12-N).
c) Při obnovení odečtu vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby ZJ připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odst. 9 písm. ba).
10.Náhradní způsob stanovení výše nákladů na dodávku studené vody použité pro přípravu TUV a dodávku SV
a) Náhradní způsob stanovení výše nákladů na dodávku studené vody pro přípravu TUV a dodávku SV v bytech a NP ke konci zúčtovacího období se provede v případech uvedených v odst. 9 písm. aa), ab), ac), ad), ae). Při náhradní způsobu se postupuje následně:
aa) V případech uvedených v odst. 9 písm. aa), ac), ae), se stanoví výše nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy bytu nebo NP bez měření jako trojnásobek průměrné hodnoty nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy ZJ.
ab) V případě uvedeném v odst. 9 písm. ad) se stanoví výše nákladů připadající na
1 m2 podlahové plochy bytu nebo NP bez měření jako průměrná hodnota
nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy ZJ.
ac) V případě uvedeném v odst. 9 písm. ab), kdy porucha vodoměru byla zjištěna v N-tém měsíci zúčtovacího období, se výše nákladů stanoví u bytů jako náhradní spotřeba dle odst. 10 písm. ab) x N/12 + náklady zjištěné dle údajů na novém vodoměru do konce zúčtovacího období (12-N)
b) Při náhradním způsobu stanovení nákladů na dodávku studené vody pro přípravu TUV a dodávku SV se u NP v případě uvedeném v odst. 9 písm. ab) stanoví jejich výše na základě průměrných měsíčních nákladů zjištěných dle údajů na novém vodoměru do konce zúčtovacího období (12-N) a vynásobeného počtem měsíců v zúčtovacím období.
c) Při obnovení odečtu vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby ZJ připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odst. 10 písm. aa).
11. Provádění odečtů a předávání výsledků
a) Družstvo (správce) je oprávněno zadat provedení odečtů měřených veličin v bytech, resp. NP třetí osobě.
b) Vzhledem k časové náročnosti se odečty provádějí od začátku prosince do konce ledna následujícího roku. U ZJ, u nichž se výsledky odečtů předávají k dalšímu zpracování pro rozúčtování nákladů na dodávku TUV ze společné přípravny se odečty provádí tak, aby byl dodržen termín předání výsledků na družstvo do 31.12. V jednotlivých ZJ budou odečty provedeny v rozmezí maximálně 10 pracovních dnů. Termín provedení odečtů bude v každém domě zveřejněn nejméně 10 kalendářních dnů předem.
c) V případě znepřístupnění bytu, resp. NP bude poskytnut nájemci (vlastníku) bytu, resp. NP jeden náhradní termín pro provedení odečtu.
d) Nájemce (vlastník) bytu, resp. NP je povinen zpřístupnit byt, resp. NP k instalaci měřidel a k provedení pravidelných odečtů údajů těchto měřidel. V případě, že tuto povinnost nesplní, postupuje se při provádění vyúčtování podle ustanovení odst. 8, 9, 10.
e) Nemůže-li nájemce (vlastník) bytu, resp. NP z vážných důvodů v řádném a ani náhradním termínu stanoveném pro provedení odečtů vodoměrů byt, resp. NP zpřístupnit, může ještě do 3 týdnů po skončení období pro provádění odečtů dle odst. 11 písm. b) na vlastní náklady doručit odečtené údaje vodoměrů, potvrzené výborem samosprávy (administrátorem) přímo útvaru nájemného SBD Stavbař. Takto předané údaje budou zahrnuty do řádného rozúčtování skutečných nákladů v rámci ZJ, jinak bude postupováno podle ustanovení odst. 9, 10.
f) Výbor samosprávy (administrátor) může pověřit odpovědnou osobu, která provede odečty stavů bytových vodoměrů pro účely rozúčtování. Uvedenou činnost provede tato osoba na základě smlouvy uzavřené s družstvem (správcem), která musí obsahovat:
- jméno odpovědné osoby, která bude garantem pro provedení veškerých činností, následného předání výsledků a přijímání a vyřizování případných reklamací
- rozsah a termíny předání podkladů pro odečty ze strany odborného aparátu družstva,
- rozsah a termíny předání výsledků odečtů příslušným obvodním bytovým správám,
- výši odměny odpovědné osoby
- rozsah odpovědnosti za případné škody způsobené uvedením chybných údajů.
12.Zvláštní ustanovení
a) V případě, kdy dochází ke změně v osobě nájemce bytu převodem členských práv a povinností, přebírá nový nájemce veškeré pohledávky (přeplatky) a závazky (nedoplatky) původního nájemce, tedy i za část zúčtovacího období, kdy ještě nebyl nájemcem bytu, pokud se původní nájemce nedohodne s novým nájemcem jinak.
b) Obdobně se postupuje i v případech, kdy v průběhu zúčtovacího období došlo k úmrtí osoby nájemce a byt je předmětem dědického řízení. Při neprovedení konečných odečtů měřidel u těchto bytů se při stanovení spotřební složky nákladů na tepelnou energii pro vytápění a tepelnou energii pro ohřev TUV, resp. nákladů na dodávku studené vody pro přípravu TUV a dodávku SV postupuje podle odst. 8 písm. bb), resp. odst. 9 písm. bb) a odst. 10 písm. ab).
c) V případě, kdy dochází ke změně v osobě nájemce NP, a to cessí (tj. vstoupením nového nájemce do všech práv a povinností předchozího nájemce), přebírá nový nájemce veškeré pohledávky (přeplatky) a závazky (nedoplatky) původního nájemce, tedy i za část zúčtovacího období, kdy ještě nebyl nájemcem NP.
d) V případě, kdy dochází ke změně:
- vlastníka bytu a s novým vlastníkem bude uzavřena smlouva o správě společných částí domu,
- nájemce bytu na základě výměny bytu,
- nájemce NP, a to tím, že nájemní vztah původního nájemce zanikne a s novým nájemcem bude uzavřena nová nájemní smlouva,
budou k termínu změny vlastnického (nájemního) vztahu provedeny v bytu, resp. NP odečty měřidel a s původním vlastníkem (nájemcem) bude po skončení zúčtovacího období provedeno vyúčtování dle ustanovení písm. e) tohoto odstavce. Evidenci kontaktních adres původních nájemců NP vede právní oddělení, evidenci kontaktních adres původních vlastníků (nájemců) bytů vede oddělení ČBE.
e) V případě změny v osobě vlastníka (nájemce) bytu, resp. NP uvedené v odst. 12 písm. d) se jednotlivé náklady rozdělí mezi původního a nového vlastníka (nájemce) takto:
ea) Náklady na tepelnou energii pro vytápění
- pokud nejsou instalovány indikátory, provede se rozdělení podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny, nejsou-li tyto údaje známy, podle dlouhodobého průměru procentuální klimatické náročnosti jednotlivých kalendářních měsíců
- pokud jsou instalovány indikátory, provede se rozdělení základní složky v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo NP před a po termínu změny vlastníka (nájemce) bytu. Spotřební složka se rozdělí dle údajů indikátorů. V případě, že nejsou k dispozici výsledky měření, rozdělí se spotřební složka mezi vlastníky (nájemce) podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny, nejsou-li tyto údaje známy, podle dlouhodobého průměru procentuální klimatické náročnosti jednotlivých kalendářních měsíců.
eb) Náklady na dodávku tepelné energie pro ohřev TUV
- základní složka nákladů se rozdělí podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového vlastníka (nájemce),
- spotřební složka se mezi vlastníky (nájemce) rozdělí dle údajů vodoměrů TUV ,
- v případě, že nejsou k dispozici výsledky měření, rozdělí se celkové náklady na dodávku tepelné energie pro ohřev TUV podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového vlastníka (nájemce).
ec) Náklady na dodávku studené vody pro přípravu TUV a dodávku SV
- celkové náklady se rozdělí dle údajů vodoměrů,
- v případě , že nejsou k dispozici výsledky měření, rozdělí se náklady podle
počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového
vlastníka (nájemce),
- v případě, že nejsou k dispozici výsledky měření, rozdělí se náklady podle
počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového
vlastníka (nájemce).
f) V případě, kdy nájemce (vlastník) bytu, resp. NP zjistí nefunkčnost vodoměru, má povinnost neprodleně ohlásit tuto skutečnost písemně družstvu, které prostřednictvím příslušné OBS zajistí výměnu vodoměru. Při výměně vodoměru bude montážní organizací zaevidováno výrobní číslo a stav původního vodoměru a vodoměru nového, tyto údaje potvrdí nájemce (vlastník) bytu, resp. NP. Na konci zúčtovacího období nahlásí OBS útvaru nájemného provedené výměny vodoměrů s uvedením jejich stavů. 13. Rozúčtování nákladů na "ostatní služby"
Náklady na jednotlivé položky "ostatních služeb" se rozúčtují nájemcům i vlastníkům poměrem spoluvlastnických podílů.

Čl. 7

Závěrečná ustanovení

1. Vyúčtování nájemného, příspěvku vlastníka a záloh na ceny služeb provede družstvo, resp. správce a písemně předá nájemci (vlastníku) bytu, resp. NP vždy do 30.6. kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období (dle § 4 odst. 10 vyhl. MF č. 85/1997 Sb.).
2. Reklamace proti vyúčtování musí být uplatněna písemně ve lhůtě 21 dnů po obdržení vyúčtování. Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací provede družstvo, resp. správce v případě jím uznaných reklamací do 30 dnů opravu vyúčtování, s kterou neprodleně seznámí nájemce (vlastníky) bytů, resp. NP v ZJ.
3. Vyúčtováním zjištěný přeplatek družstvo, resp. správce uhradí nájemci (vlastníku) bytu, resp. NP do 31.7. kalendářního roku. V případě uplatněných a uznaných reklamací uhradí družstvo, resp. správce zjištěný přeplatek do 31.8. kalendářního roku. Ve stejných lhůtách je nájemce (vlastník) bytu, resp. NP povinen uhradit družstvu, resp. správci vyúčtováním zjištěný nedoplatek.
4. Provedené vyúčtování skutečných nákladů připadajících na byt, resp. NP je pro dané zúčtovací období konečné. Případné opravy na základě podaných reklamací u dodavatelů médií, které byly vyřízeny až po lhůtě provedení vyúčtování dle čl. 7 odst. 1, budou zohledňovány formou přeplatku (nedoplatku) až při vyúčtování následného zúčtovacího období.
5. Těm uživatelům, kteří vykazují u družstva (správce) nedoplatky na nájemném, příspěvku vlastníka a na cenách služeb (službách) a mají další závazky (např. nedoplatek z vyúčtování, poplatek z prodlení, náklady řízení) nebudou event. přeplatky z vyúčtování vráceny, ale použity na výše uvedené nedoplatky a závazky vůči družstvu (správci).
6. Dosavadní Zásady pro vyúčtování nájemného, příspěvku vlastníka a záloh na ceny služeb z 15.12.1997 včetně všech změn a doplňků se ruší k 31.12.2001. Vyúčtování za rok 2001 se provede podle zásad platných pro rok 2001.
7. Tyto zásady byly schváleny shromážděním delegátů dne 11.12.2001 a nabývají účinnosti 1.1.2002. Podle těchto zásad bude SBD Stavbař poprvé postupovat při vyúčtování roku 2002.